1. Pokud si respondent není jistý, jaký typ studia je v této otázce míněn, vysvětlete mu, že se zde myslí studium, po jehož zakončení získá vzdělání na jednom ze stupňů uvedených v předchozích otázkách. 2. Pokud respondent stále váhá, předložte kartu 3 (která patří k otázce B_Q02bCZ) a zeptejte se: "Studujete v současnosti školu, po jejímž úspěšném dokončení získáte vzdělání na některé z těchto úrovní?" 3. Pokud respondent zmíní některý z uvedených typů vzdělání, zaznamenejte odpověď "Ano" a v dalším kroku zadejte příslušný vzdělávací stupeň.

1. Pokud si respondent není jistý, jaký typ studia je v této otázce míněn, vysvětlete mu, že se zde myslí studium, po jehož úspěšném dokončení získá vzdělání na základní, středoškolské, vysokoškolské či postgraduální úrovni. 2. Pokud respondent stále váhá, předložte mu KARTU 3, která patří k otázce B_Q05aCZ a zeptejte se: "Studoval/a jste v posledních 12 měsících nějakou školu směřující k některému z těchto stupňů vzdělání?"

1. Tato otázka zjišťuje, v jaké míře se studium odehrávalo během pracovní doby v tom smyslu, že respondent během pracovní doby studoval, místo aby vykonával svoje pracovní úkoly. Sem patří i situace, kdy studium probíhá mimo obvyklou pracovní dobu, ale doba trávená studiem se započítává do odpracované doby. 2. Pokud studium probíhá mimo pracovní dobu a respondent dostane plat za dobu strávenou studiem nebo dostane navíc pracovní volno, pak toto studium je posuzováno jako studium, které probíhá "během pracovní doby". V této otázce se započítává jen čas strávený ve vyučování a kurzech, ne domácí příprava.

Tyto kurzy jsou podobné klasickým kurzům, ovšem liší se tím, že instruktor/učitel/vyučující a posluchači se nenacházejí spolu v jedné místnosti, nýbrž jsou v kontaktu pomocí korespondence či elektronických médií.

1. Tento typ školení většinou probíhá jako plánované školení nebo praktické lekce, ve kterých se používají běžné pracovní nástroje. 2. Toto školení většinou organizuje zaměstnavatel, aby usnadnil zaměstnancům (i nově příchozím) začlenění do pracovního procesu. 3. Toto školení může obsahovat obecné informace o společnosti, stejně tak jako konkrétní instrukce pro vykonávání konkrétní práce (například poučení o bezpečnosti práce, pracovní postupy apod.) 4. Může být vedeno vedoucími pracovníky, nadřízenými či kolegy za účelem toho, aby respondent mohl lépe vykonávat svoji práci, anebo aby mohl snadno začít vykonávat nové pracovní úkoly; školení může vést i lektor.

1. Kurzy se většinou zaměřují na konkrétní předmět a jsou vedeny osobami, které jsou v příslušném oboru vzdělány. Mohou mít formu přednášek či vyučování ve třídě (někdy zahrnují i nácvik v reálných či simulovaných situacích). 2. Pokud mezi respondentem a osobou poskytující soukromé hodiny je vztah učitel-žák, pak odpověď je "ano". Pokud ten, kdo respondenta něco učí, je přítel, člen rodiny nebo jiný známý, pak odpověď je "ne".

1. Kurzy vedené korespondenční formou nebo prostřednictvím internetu jsou podobné klasickým kurzům, ovšem liší se tím, že instruktor/učitel/vyučující a posluchači se nenacházejí spolu v jedné místnosti, nýbrž jsou v kontaktu pomocí korespondence či elektronických médií. 2. Pracovní školení většinou probíhá jako plánované školení nebo praktické lekce, ve kterých se používají běžné pracovní nástroje. Toto školení většinou organizuje zaměstnavatel, aby usnadnil zaměstnancům (i nově příchozím) začlenění do pracovního procesu. Toto školení může obsahovat obecné informace o společnosti, stejně tak jako konkrétní instrukce pro vykonávání konkrétní práce (například poučení o bezpečnosti práce, pracovní postupy apod.) Může být vedeno vedoucími pracovníky, nadřízenými či kolegy za účelem toho, aby respondent mohl lépe vykonávat svoji práci anebo aby mohl snadno začít vykonávat nové pracovní úkoly; školení může vést i lektor. 3. Kurzy se většinou zaměřují na konkrétní předmět a jsou vedeny osobami, které jsou v příslušném oboru vzdělány. Mohou mít formu přednášek či vyučování ve třídě (někdy zahrnují i nácvik v reálných či simulovaných situacích). Pokud mezi respondentem a osobou poskytující soukromé hodiny je vztah učitel-žák, pak odpověď je "ano". Pokud ten, kdo respondenta něco učí, je přítel, člen rodiny nebo jiný známý, pak odpověď je "ne".

1. Tato otázka zjišťuje, v jaké míře se vzdělávací aktivita odehrávala během pracovní doby v tom smyslu, že respondent se během pracovní doby věnoval této vzdělávací aktivitě místo toho, aby vykonával svoje pracovní úkoly. 2. Sem patří i situace, kdy vzdělávací aktivita probíhá mimo obvyklou pracovní dobu, ale doba trávená touto aktivitou se započítává do odpracované doby. 3. Pokud vzdělávací aktivita probíhá mimo pracovní dobu a respondent dostane plat za dobu strávenou touto aktivitou nebo dostane navíc pracovní volno, pak tato aktivita je posuzována jako aktivita, která probíhá "během pracovní doby". 4. V této otázce se započítává jen čas strávený ve vyučování a kurzech, ne domácí příprava.

1. Placenou prací je zde myšlena jakákoliv práce, která je finančně či jinak odměněna a kterou respondent vykonával ve sledovaném týdnu, i kdyby jí věnoval jen jedinou hodinu. Odměnou za odvedenou práci mohou být jak peníze, tak i naturálie (zboží či služby místo peněz) a nezáleží na tom, zda respondent tuto odměnu získal v týdnu, kdy byla práce vykonána, nebo ne. Do pracujících za peníze zahrňte i takové respondenty, kteří dostávají výplatu za školení formou pracovní činnosti, v rámci které produkují výrobky nebo poskytují služby. 2. Živnostníkem či podnikatelem je člověk, který se sám zaměstnává. Přitom může a nemusí mít pod sebou další zaměstnance.

1. U osob, které jsou přechodně mimo svoji práci z důvodu dovolené, nemoci, mateřské či rodičovské dovolené a podobně, zaznamenejte odpověď "Ano". 2. U osob, které jsou přechodně uvolněny ze zaměstnání, ale dostávají od zaměstnavatele alespoň 50 % mzdy nebo platu anebo předpokládají návrat do zaměstnání do tří měsíců, zaznamenejte odpověď "Ano".

1. Neplacenou prací ve firmě, kterou vlastní respondent nebo někdo z jeho příbuzných, je myšlena práce vykonaná ve sledovaném týdnu, za kterou respondent nedostává výplatu ani žádnou odměnu. Za svou práci ve firmě, kterou vlastní sám respondent nebo někdo z jeho příbuzných, by tak neměl dostat ani finanční odměnu ani odměnu v naturáliích (zboží či služby místo peněz) a neměl by ani očekávat, že ji dostane v budoucnosti. 2. Neplacenou prací je myšlen jakýkoliv pracovní úkol, kterým respondent přímo přispívá k provozu rodinného podnikání.

1. Placenou prací je zde myšlena jakákoliv práce, která je finančně či jinak odměněna, i kdyby jí respondent věnoval jen jedinou hodinu. Odměnou za odvedenou práci mohou být jak peníze, tak i naturálie (zboží či služby místo peněz). Do pracujících za peníze zahrňte i takové respondenty, kteří dostávají výplatu za školení formou pracovní činnosti, v rámci které produkují výrobky nebo poskytují služby. 2. Živnostníkem či podnikatelem je člověk, který se sám zaměstnává. Přitom může a nemusí mít pod sebou další zaměstnance.

1. Placenou prací je zde myšlena jakákoliv práce, která je finančně či jinak odměněna, i kdyby jí respondent věnoval jen jedinou hodinu. Odměnou za odvedenou práci mohou být jak peníze, tak i naturálie (zboží či služby místo peněz). Do pracujících za peníze zahrňte i takové respondenty, kteří dostávají výplatu za školení formou pracovní činnosti, v rámci které produkují výrobky nebo poskytují služby. 2. Živnostníkem či podnikatelem je člověk, který se sám zaměstnává. Přitom může a nemusí mít pod sebou další zaměstnance.

1. Placenou prací je zde myšlena jakákoliv práce, která je finančně či jinak odměněna, i kdyby jí respondent věnoval jen jedinou hodinu. Odměnou za odvedenou práci mohou být jak peníze, tak i naturálie (zboží či služby místo peněz). Do pracujících za peníze zahrňte i takové respondenty, kteří dostávají výplatu za školení formou pracovní činnosti, v rámci které produkují výrobky nebo poskytují služby. 2. Živnostníkem či podnikatelem je člověk, který se sám zaměstnává. Přitom může a nemusí mít pod sebou další zaměstnance. 3. Příklad: člověk, který pracoval dva roky na částečný úvazek (po dobu delší než 6 měsíců) a dva roky na plný úvazek, má celkem čtyřletou pracovní zkušenost.

1. Započtěte všechna zaměstnání, tedy i krátkodobá a taková, která respondent vykonával jen pár hodin v týdnu. 2. Období soustavné práce pro stejnou pracovní agenturu, která nabízí dočasné pracovní příležitosti, započtěte jako práci pro jednoho zaměstnavatele bez ohledu na to, v kolika společnostech v daném období respondent pracoval. Podobně období soustavné práce jako poradce či soustavné práce na volné noze započtěte jako práci pro jednoho zaměstnavatele bez ohledu na to, v kolika společnostech jedinec v daném období pracoval. 3. Pojmem "vlastní podnikání či živnost" zde myslíme situaci, kdy respondent za víceméně stejných okolností pracoval sám za sebe. Může to znamenat přímo podnik - jako je vlastní farma či továrna, ale i situaci drobného živnostníka, který nabízí produkty či služby podobné povahy jednomu nebo více zákazníkům. Pokud nastala situace, že respondent takto podnikal a měl krátkodobě výpadek v činnosti, protože neměl odbyt pro své zboží či služby, ale byl kdykoli připraven opět svoji činnost vykonávat, potom je to považováno za součást jednoho a toho samého "vlastního podnikání či živnosti". Pokud se respondent vrátil k podnikání či živnosti po významně delší odmlce, kdy nebyl schopen poskytovat svoje produkty či služby, bude to zaznamenáno jako další "vlastní podnikání či živnost".

Pokud respondent pracuje jako externí konzultant, kterého si najímají společnosti, aby jim pomohl zlepšit fungování v různých oblastech jejich činnosti, potom se následující otázky týkají jeho skutečného zaměstnavatele - společnosti, která poskytuje poradenství (respektive samotného respondenta, pokud pracuje jako soukromý živnostník).

Pokud respondent pracuje jako externí konzultant, kterého si najímají společnosti, aby jim pomohl zlepšit fungování v různých oblastech jejich činnosti, potom se následující otázky týkají společnosti, která poskytuje poradenství (respektive samotného respondenta, pokud pracuje na volné noze).

Pokud respondent pracuje jako externí konzultant, kterého si najímají společnosti, aby jim pomohl zlepšit fungování v různých oblastech jejich činnosti, potom se následující otázky týkají jeho skutečného zaměstnavatele - společnosti, která poskytuje poradenství (respektive samotného respondenta, pokud pracuje jako soukromý živnostník).

1. Soukromý sektor zahrnuje všechny společnosti a organizace, které nejsou ve veřejném vlastnictví. 2. Veřejný sektor zahrnuje všechny složky veřejné administrativy na národní, regionální či místní úrovni, veřejné služby poskytované státem či ze státních prostředků (včetně státních škol, nemocnic, univerzit atd.) a společnosti, které jsou veřejným majetkem. 3. Neziskový sektor zahrnuje všechny organizace, které sice nejsou financované z veřejných zdrojů, nicméně hlavním účelem jejich působení není vytvářet zisk. Řadí se sem charity, mnohé nevládní organizace atd. 4. Pokud respondent pracuje jako externí konzultant, kterého si najímají společnosti, aby jim pomohl zlepšit fungování v různých oblastech jejich činnosti, potom se následující otázky týkají společnosti, která poskytuje poradenství (respektive samotného respondenta, pokud pracuje na volné noze).

1. Zaměstnanec je ten, kdo dostává plat nebo mzdu od zaměstnavatele nebo zprostředkovatelské agentury. 2. Soukromník je člověk, který má vlastní firmu či živnost, je spolumajitelem nějaké soukromé firmy nebo pracuje na volné noze. Soukromník může a nemusí zaměstnávat další osoby.

1. Pokud respondent pracoval pro svého současného zaměstnavatele již v minulosti a po určité době, ve které pro něj nepracoval, se k němu znovu vrátil, pak nás zajímá jen tento poslední znovu uzavřený pracovní poměr. Výjimku tvoří pouze situace, kdy byl respondent buď ve své práci po tuto dobu nečinný z důvodu nemoci, pobytu na dovolené, na mateřské dovolené, vědecké dovolené atd., nebo kdy po tuto dobu dostával od svého zaměstnavatele alespoň 50% svého obvyklého výdělku. V těchto dvou případech nás zajímá též období před touto přestávkou, ve kterém respondent pro svého zaměstnavatele pracoval. 2. Pokud se od té doby, co respondent začal v podniku pracovat, změnil status organizace (například koupí jinou společností či v důsledku reorganizace), pak nás zajímá celé období, ve kterém respondent v podniku pracoval.

1. Pokud se respondent vrátil k vlastní živnosti po delší době, během které nepodnikal, pak nás zajímá pouze poslední začátek tohoto podnikání. Výjimku tvoří jen situace, kdy respondent dočasně živnost neprovozoval z důvodu nemoci, čerpání dovolené, mateřské dovolené, vědecké dovolené apod. 2. Pokud se od té doby, co respondent začal živnost provozovat, změnil status organizace (například koupí jinou společností či v důsledku reorganizace), pak nás zajímá celé období, ve kterém respondent živnost provozoval.

Pokud respondent pracuje jako externí konzultant, kterého si najímají společnosti, aby jim pomohl zlepšit fungování v různých oblastech jejich činnosti, potom se následující otázky týkají jeho skutečného zaměstnavatele - společnosti, která poskytuje poradenství (respektive samotného respondenta, pokud pracuje jako soukromý živnostník).

Může se jednat o firmu či organizaci, která nesídlí na jednom místě, protože se skládá z více partnerských společností, zprostředkujících agentur, různých odvětví jedné společnosti apod. Např. sem spadají obchodní řetězce či univerzita s oddělenými sekcemi či fakultami.

1. Řízením či vedením dalších zaměstnanců myslíme skutečnost, že respondent je nějakým způsobem zodpovědný za to, jak druzí vykonávají svoji práci. 2. To může probíhat jak přímo - například dohlížením na podřízené, zadáváním pracovních úkolů či vyhodnocováním odvedené práce, tak nepřímo - například plánováním pracovního harmonogramu nebo řízením manažerů, kteří jsou na nižší úrovni.

1. "Řídit či vést přímo" znamená situaci, kdy respondent je přímo zodpovědný za jiné zaměstnance. Například ředitel firmy může mít přímé podřízené tři manažery či vedoucí, zadává jim pracovní úkoly či pokyny a kontroluje, jakým způsobem byly provedeny. 2. "Řídit či vést nepřímo" znamená situaci, kdy respondent není přímo zodpovědný za jiné zaměstnance, ale je za ně zodpovědný jiný člověk, který spadá v hierarchii pod respondenta. Například pokud každý z výše zmíněných tří manažerů či vedoucích spadá přímo pod ředitele firmy a zároveň sám vede dalších 10 zaměstnanců, potom ředitel řídí 3 osoby přímo a 30 nepřímo. V této situaci by správná odpověď zněla 33 lidí (25 až 99 lidí). Pokud by každý z 10 lidí řízených manažerem měl dalších 10 přímých podřízených, pak ředitel firmy řídí navíc dalších 300 lidí nepřímo a správná odpověď by byla 333 (100 a více lidí).